KONstrukce
Letoun F-14 Tomcat je hornoplošný dvoumotorový stíhací letoun, v jehož konstrukci se kromě lehkých kovů uplatnil ve zvýšené míře i titan. Podvozek je příďového typu, zatahovací. Charakteristickými znaky Tomcatu jsou kromě měnitelné geometri křídla uložení motorů poměrně daleko od sebe, dvojitá svislá ocasní plocha a z obrysu trupu vystupující rozměrný překryt dvoumístné kabiny.
Křídlo bylo převzato z typu F-111. Úhel křídla je kontrolován pořítečem a odpovídá rychlosti letu. Vnější části křídla mají za letu plynule měnitelný úhel šípovitosti náběžné hrany v rozmezí 20° až 68°. Při skladování v podpalubním hangáru je možné zvětšit úhel šípovitosti až na 72°. Při útoku na pozemní cíle je automaticky nastaven úhel 55° a při přistání se křídla automaticky přestavují na maximální rozpětí. V náběžné hraně jsou uložena malá trojhraná křidélka, která jsou vysunuta při letu nadzvukovou rychlostí a zaručují stabilitu letounu. Umožňují provádět obraty s přetížením 7,7 g při rychlostech Mach 1 až Mach 2. Při horizontálních i vertikálních manévrech jsou místo nich používána plovoucí kormidla. Křídla a kormidla nejsou ovládána systémem Fly-By-Wire, nýbrž systémem táhel přímo pilotem.
Trup letounu tvoří tři stavební celky. Přední část obsahuje anténu Dopplerova radiolokátoru se skupinou ekektronických bloků a kabin osádky, za kterou je opět soustava elektronických bloků s počítačem letových hodnot. Do střední části náleží hlavní palivová nádrž a centrální skříň křdíla. Zadní část trupu se skládá z gondol pohonných jednotek. Objemný plochý prostor mezi gondolami uvnitř vyplňuje zadní palivová nádrž. Před aerodynamickým ukončením trupu jsou na horní i dolní straně vyklápěcí brzdící štíty. V konstrukci letounu se uplatnil titan z 24,4 %, dále hliníkové slitiny z 39,4 %, ocel 17,4% a 0,6% připadá na bor-epoxydové panely. Ostatní slitiny a nekovové materiály tvoří 18,2% konstrukce draku. Původní verze A měla rezurs draku 6000 hodin.
Ocasní plochy jsou složeny z dvojitcýh svislých ocasních ploch vetknutých do motorových gondol pod úhlem 4,5°. Při konstrukci SOP bylo třeba počítat s tím, že výška letounu nesměla přesáhnout 4,18 m, což byla výška vnitřního prostoru letadlových lodí Midway. Sklápění SOP nepřicházelo v úvahu z pevnostních důvodů. Manévrovací schopnosti letounu se použitím dvojitých SOP značně zlepšily, nehledě na uštření hmotnosti při jejich konstrukci vzhledem k použití lehčí struktury. Obě poloviny plovouích vodorovných ocasních ploch pracují při stoupání i klesání souhlasně, při klonění se ale natáčejí diferenciálně, takže zlepšují činnost spojlerů. Rozpětí VOP činí 10,15 m. Potah SOP i VO tvoří bor-epoxydové panely. Vzdálenost mezi dvojicí SOP na vrcholcích nepřesahuje 3,25 m. Pro zlepšení podélné stability jsou na spodní části motorových gondol umístěny dvě kýlové plochy.
Podvozek tvoří hydraulicky ovládaný hlavní podvozek sklápěný dopředu a příďový podvozek se zdvojenými koly a uchycením katapultovacího zařízení sklápěný dozadu. Sklopný přistávací hák je v ocasní části trupu mezi motorovými gondolami. Rozchod podvozku je 5,0 m a rozvor 6,97 m.
